Směrnice pro tvorbu křížovek

www.sfingakrizovka.cz / Směrnice pro tvorbu křížovek

SMĚRNICE PRO TVORBU KŘÍŽOVEK
SČHAK 1994 ve znění dodatků 1998
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ


§ 1
Definice křížovky
(1) Křížovka je luštitelská úloha založená na křižování výrazů vpisovaných do obrazce. Cílem řešení křížovky je úplně a správně vyplnit, případně vytvořit obrazec křížovky a nalézt tajenku.
(2) Křížovka jako tvůrčí slovesný projev patří mezi publicistické žánry.
(3) Posláním křížovky je vhodnou a zábavnou formou rozšiřovat znalosti a dovednosti luštitelů i autorů.

§ 2
Základní prvky křížovky
Základními prvky křížovky jsou: název křížovky, legenda, obrazec, vpisované výrazy a tajenka. Název křížovky, legenda a obrazec jsou zpravidla součástmi zadání křížovky.

§ 3
Základní části směrnic
(1) Závazná pravidla společná pro tvorbu všech křížovek jsou stanovena v obecné části směrnic.
(2) Charakteristiky křížovkových odrůd jsou uvedeny ve zvláštní části směrnic. Mezi křížovkové odrůdy jsou zařazeny křížovky vyznačující se určitými zvláštnostmi nebo takové, pro něž se vžil samostatný název.

OBECNÁ ČÁST

Oddíl první
VÝRAZY

§ 4
Výrazy podle funkce
Podle funkce výrazů se v křížovce rozeznává:
a) výraz vpisovaný, který se získá vyluštěním výrazu legendového nebo výběrem ze seznamu vpisovaných výrazů a který se vpisuje do obrazce;
b) výraz legendový, který je významovou charakteristikou výrazu vpisovaného; c) výraz tajenkový, kterým je tajenka nebo její jednotlivý díl.

Společná pravidla pro všechny výrazy

§ 5
Správnost výrazů
(1) Každý výraz musí být v souladu s požadavky jazykové a věcné správnosti, pokud se nejedná o případ uvedený v § 67.
(2) Pro doložení správnosti výrazu se používají normativní jazykové příručky (NJP) a jiné prameny (JP).

§ 6
Normativní jazykové příručky
Normativními jazykovými příručkami jsou tyto prameny:
a) platná Pravidla českého pravopisu (PČP),
b) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ),
c) Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ),
d) příslušné platné mluvnice.

§ 7
Posuzování jazykové správnosti výrazu
(1) Pro posuzování jazykové správnosti českého výrazu jsou rozhodující normativní jazykové příručky.
(2) Za jazykově správný se považuje i výraz lišící se od podoby uvedené v normativní jazykové příručce, je-li uveden v jiném pramenu vydaném po 1. 1. 1960.
(3) Není-li výraz v žádné normativní jazykové příručce zahrnut, lze ho užít v podobě doložené jakýmkoli jiným pramenem.
(4) Je-li výraz utvořen běžně a pravidelně podle zákonitostí spisovného jazyka od výrazu považovaného podle odstavců 1 až 3 za jazykově správný, je považován rovněž za správný.
(5) Priorita pramenů pro věcnou stránku výrazů a jejich vzájemných vazeb není směrnicemi stanovena.

§ 8
Cizojazyčné výrazy
Pro posuzování cizojazyčných nepřejatých výrazů platí odborná jazyková literatura týkající se příslušného jazyka.

Správné vpisované výrazy

§ 9
Druhy vpisovaných výrazů
Za správný vpisovaný výraz pro účely tvorby a řešení křížovek se považuje:
a) slovo, část slova, číslo, zkratka a značka;
b) spojení výrazů;
c) název.

§ 10
Slovo
Za slovo se považuje:
a) podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno a číslovka - vždy v 1. pádě jednotného nebo množného čísla (tzv. základní tvar);
b) zvratné zájmeno a pádová otázka;
c) sloveso v infinitivu (základní tvar);
d) příslovce, předložka, spojka, citoslovce, částice;
e) ustrnulý slovní tvar.

§ 11
Část slova
(1) Částí slova se rozumí:
a) předpona;
b) přípona s výjimkou přípony kmenotvorné a tvarotvorné (tj. koncovky);
c) část složeného slova.
(2) Každá část slova musí být vepsána se spojovací čárkou (tiretem).

§ 12
Číslo
Číslo se považuje za správný vpisovaný výraz, je-li zapsáno v arabských nebo římských číslicích.

§ 13
Zkratka a značka
(1) Platným vpisovaným výrazem je ustálená zkratka nebo značka (česká nebo cizí) a dále zkratka iniciálová.
(2) Iniciálovou zkratku jmen osob lze vytvořit a použít jen za předpokladu, jde-li o spojení jmen v daném pořadí, bez dalších pomocných znaků, přídomků a výrazů. Za správné pořadí jmen osoby je považováno pořadí, kdy posledním jménem je příjmení.
(3) Iniciálové zkratky jmen osob je možno psát s tečkou za každým písmenem nebo bez teček.

§ 14
Spojení výrazů
(1) Spojení výrazů je samostatným (jediným) vpisovaným výrazem, sestaveným z tzv. dílčích výrazů, které odpovídají charakteristikám podle § 10 až 13. Toto spojení musí mít smysl.
(2) Obsahuje-li spojení výrazů více slov, pro něž je předepsán základní tvar, musí být v předepsaném tvaru užito slova, které je významově základem spojení.
(3) Předepsaného základního tvaru nemusí být užito:
a) u víceslovného číslovkového, příslovečného, předložkového a spojkového výrazu, uvádí-li jej normativní jazyková příručka;
b) u spojení doloženého jazykovědným pramenem, pokud by se převedením do předepsaného tvaru změnil jeho význam;
c) u pádových otázek.
(4) Spojení výrazů musí tvořit pojmenovací celek, nikoli jednočlennou větu slovesnou, dvojčlennou větu či větný celek.
(5) V přiřazovacím spojení musí být dílčí výrazy odděleny čárkou nebo spojeny spojkou v souladu s gramatickými pravidly.

§ 15
Název
Názvem se míní pojmenování lidského nebo přírodního výtvoru.

Společná pravidla pro vpisované výrazy

§ 16
Užití vpisovaného výrazu
(1) V křížovce nebo křížovkovém celku, předkládaném pod jedním zadáním, může být každého vpisovaného výrazu užito pouze jednou, bez ohledu na to, v jakém věcném významu je uveden.
(2) Za dvojí užití se nepovažuje, je-li výraz totožný sám se sebou, nebo jde-li o případ specifikovaný ve zvláštní části směrnic.

§ 17
Vepsání výrazu do políček
(1) Vpisovaný výraz musí být vepsán alespoň do dvou políček křížovky. Výrazy vepsané do jednoho políčka mohou být užity jen při opodstatněném ztvárnění zvoleného vyobrazení nebo v případech stanovených ve zvláštní části směrnic.
(2) Za vpisované výrazy se nepovažují "výrazy o délce jednoho políčka" vznikající u některých křížovek s neúplným křižováním.

Oddíl druhý
OBRAZEC

§ 18
Součásti obrazce
Obrazec křížovky je tvořen zpravidla těmito součástmi: obrysem, síťkou a rozdělovacími značkami.

§ 19
Požadavky na obrazec
(1) Součásti obrazce musí být souměrné, nebo musí být vytvořeny podle jiného systému či zdůvodnitelného účelu.
(2) Tyto požadavky není třeba dodržet u křížovek s vepsanou legendou a v případech povolených ve zvláštní části směrnic.

§ 20
Obrys
(1) Obrys křížovky vymezuje prostor, do něhož se mají vepsat všechny její výrazy. Obrys se vyznačuje silnými linkami.
(2) Křížovka může mít kromě vnějšího obrysu i obrys(y) vnitřní.

§ 21
Síťka
(1) Síťka je soustava křižujících se čar (přímek i křivek) vymezující prostor pro vpisování jednotlivých znaků. Plochy mezi těmito čarami se nazývají políčka.
(2) Základní síťka se vytváří soustavami čar, které odpovídají geometrii směru vpisování. Základní síťku lze doplnit nebo upravit pomocí spojnic.

§ 22
Políčka
(1) Základní políčko je část plochy křížovky vymezená základní síťkou.
(2) Násobné políčko je políčko, které vznikne sdružením políček základních.
(3) Mozaikové políčko je část základního nebo násobného políčka vytvořená rozdělením tohoto políčka alespoň jednou spojnicí.

§ 23
Spojnice
(1) Spojnice je přímá, zakřivená nebo lomená čára nesplývající se základní síťkou, která spojuje dva body obvodu políčka.
(2) Spojnici, která spojuje dva body obvodu základního políčka, nazýváme spojnicí celou; ostatní spojnice se nazývají spojnice dílčí.
(3) Spojnice celé můžeme dále dělit na:
a) uzlové, spojující dva průsečíky základní síťky;
b) polouzlové, spojující jeden průsečík základní síťky a jeden jiný bod obvodu základního políčka;
c) volné, spojující dva libovolné body základní síťky.

§ 24
Rozdělovací značky
(1) Rozdělovací značky oddělují jednotlivé výrazy v křížovce mezi sebou.
(2) Rozdělovacími značkami jsou:
a) rozdělovací (silné) linky;
b) rozdělovací políčka.
(3) V jedné křížovce (její ucelené části) lze použít jen rozdělovacích značek stejného druhu, pokud není kombinované použití těchto značek využito pro přesnější nebo esteticky působivější ztvárnění daného vyobrazení.

§ 24a
Figurální křížovka
Křížovka, jejíž obrazec nebo jeho část tvoří figuru, se nazývá křížovka figurální.

§ 25
Forma křížovky
(1) Podle charakteru síťky se určuje forma křížovky.
(2) Nejsou-li v křížovce žádná mozaiková políčka, je normální. Jsou-li v křížovce všechna políčka mozaiková, nazývá se mozaiková. Jsou-li v křížovce pouze některá políčka mozaiková, jde o křížovku polomozaikovou.

§26
Křížovky podle souměrnosti
(1) Souměrnost křížovky se určuje podle obrazce.
(2) Je-li obrazec křížovky souměrný (všechny součásti obrazce podle téhož prvku souměrnosti), je křížovka souměrná. V ostatních případech je nesouměrná.


Oddíl třetí

VPISOVÁNÍ A KŘIŽOVÁNÍ VÝRAZŮ

Vpisování výrazů

§ 27
Znaky
(1) Při vpisování výrazů se vpisované a neskryté tajenkové výrazy zaznamenávají do políček obrazce v daných směrech po znacích.
(2) Jako znaky se používají:
a) písmeno;
b) shluk;
c) slabika;
d) výrazový znak;
e) prázdný znak.

§ 28
Písmeno
(1) Za písmeno se pro účely těchto směrnic považuje:
a) písmeno české nebo cizí abecedy;
b) číslice;
c) interpunkční (členicí) znaménko;
d) tiret;
e) jiný grafický znak nebo zobrazení;
f) mezislovní mezera.
(2) Za písmeno se nepovažuje doplněk znaku (odsuvník, exponent a index).

§ 29
Shluk
Shluk je skupina dvou či více písmen.

§ 30
Slabika
(1) Slabika je výslovnostní jednotka obsahující jednu slabikotvornou hlásku (sonantu) a utvořená podle zásad pro dělení slov, které jsou uvedeny v normativních jazykových příručkách.
(2) U nepřejatých cizojazyčných výrazů a cizích vlastních jmen se vychází z jejich grafické podoby (tzv. grafická slabika). Lze však použít i způsobu dělení na slabiky, který je obvyklý v příslušném jazyce nebo způsobu uvedeného v pravidlech českého pravopisu.
(3) Jako slabiky lze také užít interpunkčního znaménka, tiretu nebo jiného ustáleného grafického znaku či zobrazení, nikoli však doplňku znaku.
(4) Ve slabikových křížovkách nelze použít zkratek, značek (s výjimkou zkratkových a značkových slov), čísla a spojení výrazů obsahující tyto uvedené prvky.
(5) Ve slabikových křížovkách lze užít i výrazu s neslabičnou předložkou, a to tak, že se tato předložka vpisuje jako součást následující slabiky.

§ 31
Výrazový znak
(1) Výrazový znak je část vpisovaného výrazu, která sama o sobě musí vyhovovat podmínkám uvedeným pro správné vpisované výrazy. U křížovek s výrazy vepsanými do jednoho políčka splývá s vpisovaným výrazem.
(2) Výrazový znak smí být použit v křížovce nebo křížovkovém celku pouze jednou.

§ 32
Prázdný znak
V křížovce lze samostatně použít i prázdný znak, tj. nevyplněné políčko.

§ 33
Střídání znaků nebo shluků o různé délce
V křížovce lze střídat písmena se shluky nebo střídat shluky o různé délce. Jiné způsoby střídání upravuje zvláštní část směrnic. Střídání musí mít systém jednotný pro celou křížovku, resp. ucelenou část.

Společná pravidla pro vpisování výrazů

§ 34
Vpisování znaků
(1) Do jednoho políčka obrazce lze vepsat jen jeden znak, a to buď samostatně nebo se svým doplňkem.
(2) Tři tečky je možno vepsat jako jeden znak nebo jako znaky tři.
(3) Tečku za zkratkou, značkou či pořadovou číslicí lze psát buď samostatně jako písmeno nebo jako součást (doplněk) znaku.

§ 35
Malá a velká písmena
Při vpisování výrazů není třeba dbát pravidel pro psaní malých a velkých písmen.

§ 36
Běžný přepis
U cizojazyčných výrazů pocházejících z jazyků, které neužívají latinské abecedy, je možné použít přepisu těchto nelatinských znaků. Přitom není nutno v křížovkách (jakožto pracích populárního charakteru) užívat vědecké transliterace, nýbrž lze provést tzv. běžný přepis v souladu s pravidly českého pravopisu.

§ 37
Rébusový způsob vpisování
(1) Při vpisování výrazů lze vpisovaný znak (písmeno, shluk, slabiku, výrazový znak) nebo skupinu písmen nahradit grafickým znakem nebo zobrazením, jehož slovní pojmenování nebo vyjádření je shodné s nahrazeným vpisovaným znakem nebo nahrazenou skupinou písmen (tzv. rébusový způsob vpisování).
(2) Obdobně lze použít prázdného znaku.

§ 38
Použití mezislovních mezer
Použití mezislovních mezer musí být jednotné v celé křížovce.

§ 39
Směr vpisování znaků
(1) Směr vpisování jednotlivých znaků musí odpovídat směru předepsanému v zadání.
(2) Je-li ve znaku více písmen, píší se vždy zleva doprava, není-li v zadání uvedeno jinak.

§ 40
Druh křížovky
(1) Podle povahy vpisovaných znaků, popř. podle jejich střídání, se určuje druh křížovky.
(2) Je-li jako znaků v křížovce (její ucelené části) užito pouze
a) písmen, je písmenná;
b) shluků o stejné délce, je shluková;
c) slabik, je slabiková;
d) výrazových znaků, je výrazová; jestliže všechny výrazové znaky křížovky (její ucelené části) mají charakter slov (podle § 10), je slovní.
(3) Je-li v křížovce (její ucelené části) použito různých vpisovaných znaků nebo shluků o různé délce, jedná se o křížovku (ucelenou část) střídavou.

Křižování výrazů

§ 41
Shoda znaků
Křižování výrazů je základním principem křížovky, založeným na shodě znaků v příslušném políčku.

§ 42
Úplné a neúplné křižování
(1) Dochází-li v příslušných políčkách ke shodě všech znaků všech vpisovaných a neskrytých tajenkových výrazů, jedná se o úplné křižování. Není-li tato podmínka splněna, jde o neúplné křižování.
(2) Neúplného křižování lze užít jen křížovkových odrůd, připouští-li to jejich charakteristika.

§ 43
Řetězové křižování
(1) Řetězové křižování je křižování výrazů alespoň jednoho směru (řádek, sloupec, mezikruží, popř. na sebe navazující políčka zvláštních tvarů), při kterém se alespoň jeden znak předcházejícího výrazu shoduje ve společném políčku s nejméně jedním znakem následujícího výrazu.
(2) Políčko, v němž dochází při řetězovém křižování k vazbě mezi výrazy, se nazývá uzlové políčko.
(3) Více sousedících a společně ohraničených uzlových políček nebo násobné uzlové políčko se též označuje jako uzlová ploška.

§ 44
Skupinové křižování
Skupinové křižování je několikasměrné křižování skupiny výrazů, které se shodují ve znaku vepsaném do tzv. středového políčka.

§ 45
Křižování spojení výrazů ve výrazové křížovce
Ve výrazové křížovce se mohou křižovat jen taková spojení výrazů, jejichž shodný znak se významově liší.

§ 46
Typ křížovky
(1) Podle použitých směrů vpisování se určuje typ křížovky.
(2) Křižují-li se výrazy křížovky (její ucelené části):
a) pouze ve směru vodorovném a svislém, je standardní;
b) alespoň v jednom šikmém směru, je šikmá;
c) ve směru uzavřené křivky nebo její části a ve směru do středu, je kruhová;
d) ve více než dvou různých směrech, je vícesměrná.
(3) Další typy křížovek jsou uvedeny ve zvláštní části směrnic.

Křížovkové celky a ucelené části

§ 47
Křížovkový celek
Křížovkový celek je útvar vzniklý spojením více křížovek předkládaných pod jedním zadáním.

§ 48
Ucelená část
(1) Ucelené části křížovky jsou části propojené alespoň jedním výrazem, jehož znaky se vpisují do políček navazujících částí.
(2) Navazující ucelené části křížovky se musí lišit alespoň jedním z těchto prvků:
a) druhem vpisovaných znaků;
b) systémem střídání;
c) formou síťky;
d) druhem rozdělovacích značek;
e) souměrností.

Oddíl čtvrtý
LEGENDA

§ 49
Náležitosti legendy
(1) Legenda je souhrnem legendových výrazů.
(2) Dalšími součástmi legendy mohou být označení směrů vpisování a informace o umístění neskryté, popř. též skryté tajenky, případně další údaje usnadňující řešení křížovky nebo nalezení tajenky.

Společná pravidla pro legendové výrazy

§ 50
Legendový výraz
(1) Legendový výraz je výstižnou a aktuální charakteristikou, synonymem nebo definicí vpisovaného výrazu, není-li použito legendy zvláštní povahy. Za významovou charakteristiku se nepovažuje přímé uvedení vpisovaného výrazu v legendě.
(2) Je-li vpisovaný výraz cizojazyčný, je třeba u legendového výrazu uvést, o jaký jazyk jde. Rovněž u tzv. dříve psaných výrazů je nutno tuto skutečnost uvést.
(3) Na použití rébusového vpisování je nutno v legendě nebo v zadání křížovky upozornit.

§ 51
Řazení legendových výrazů
(1) Legendové výrazy se seskupují a řadí podle směrů vpisování. Výjimku tvoří některé legendy zvláštní povahy.
(2) Má-li být při řešení pro jednotlivé výrazy užito zvláštních směrů vpisování, uvede se příslušný směr u každého legendového výrazu či skupiny výrazů.

§ 52
Označení řádků a sloupců
(1) K označení řádků se zpravidla používá písmen v této jednotné formě: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. Nepostačuje-li abeceda z velkých písmen, následuje abeceda z malých písmen. K označení sloupců se užívá zpravidla vzestupné řady přirozených čísel.
(2) Pouze čísel se obvykle užívá u šikmých, vícesměrných a shodných křížovek a u křížovek s číslovanou legendou.
(3) U šikmých křížovek se číselné značení uvádí bezprostředně nad pomocnou vodorovnou linku, která se dotýká nejvyššího bodu (bodů) obrazce.
(4) U křížovkových odrůd lze užít souřadnicového značení.

§ 53
Vazba vpisovaného a legendového výrazu
(1) Pro každý samostatný vpisovaný výraz se odděleně uvádí samostatný výraz legendový. Charakteristika výrazu, který je celý vepsán v políčku (políčkách) více řádků, sloupců resp. směrů, se uvádí v legendě každého řádku, sloupce popř. směru, a to buď stejnými legendovými výrazy nebo legendovými výrazy různého významu
(2) Toto ustanovení se nevztahuje na legendy zvláštní povahy a na křížovky, u nichž je legenda zcela nebo zčásti nahrazena seznamem vpisovaných výrazů.

Legendy zvláštní povahy

§ 54
Odlišné druhy legend
(1) Má-li legenda zvláštní povahu, tedy je-li např. sdružená, zpřeházená, číslovaná, jedná-li se o hádankářskou legendu, popř. jsou-li legendové výrazy uvedeny v souvislém textu, nebo jsou-li vpisované výrazy zobrazeny, označí se tato skutečnost v zadání nebo na začátku legendy. Tohoto označení není třeba, pokud je způsob řešení zřejmý.
(2) V legendě předkládané v souvislém textu se legendové, popř. vpisované výrazy musí odlišit.
(3) Legenda hádankářská musí být tvořena podle pravidel pro tvorbu hádanek.

§ 55
Sdružená legenda
Neobsahuje-li legenda rozdělení legendových výrazů do jednotlivých řádků a sloupců, resp. směrů (sdružená legenda), je nutno na začátku legendy uvést, pro které řádky, sloupce, resp. směry je sdružena. To platí i tehdy, sdruží-li se legenda pro více křížovek.

§ 56
Zpřeházená legenda
U křížovek se zpřeházenou legendou jsou legendové výrazy sestaveny za sebou v jiném pořadí, než v jakém jsou rozmístěny v křížovce odpovídající výrazy vpisované.

§ 57
Číslovaná legenda
V křížovkách s číslovanou legendou se v systematickém pořadí každému výrazu přidělí číslo v políčku, kde začíná příslušný vpisovaný nebo tajenkový výraz.

§ 58
Obrázková legenda
Místo psaných legendových výrazů mohou být použity též obrázkové ekvivalenty vpisovaných výrazů.

§ 59
Legenda výplňky a polovýplňky
(1) Legenda výplňky je nahrazena seznamem vpisovaných výrazů, řazených podle určitého systému, a to buď pro jednotlivé směry nebo pro celou křížovku.
(2) U polovýplňky je legenda nahrazena seznamem vpisovaných výrazů jen částečně.

Oddíl pátý
TAJENKA

§ 60
Obsah tajenky
Tajenkou je souvislý text, část souvislého textu nebo samostatný pojem.

§ 61
Povinnost obsahovat tajenku
(1) Každá křížovka musí obsahovat tajenku.
(2) Jde-li o křížovkový celek tvořený několika křížovkami nebo o křížovku s ucelenými částmi, musí každá křížovka nebo ucelená část obsahovat alespoň část tajenky.

§ 62
Část tajenky
Částí tajenky se rozumí nejméně jedno její písmeno ve smyslu § 28.

§ 63
Díl tajenky
Tajenka se dělí na díly, které musejí mít samostatnou významovou platnost. Nejmenším dílem tajenky je jeden výraz.

§ 64
Samostatný pojem v tajence
Je-li tajenkou samostatný pojem, platí pro něj pravidla pro vpisované výrazy.

§ 65
Označení tajenky
Není-li tajenkový výraz skryt, je třeba jej zřetelně označit v legendě nebo v zadání.

§ 66
Skrytá tajenka
(1) Tajenku, její díl nebo její část je možno v křížovce skrýt. Ke skrytí však musí být vždy užito určitého systému.
(2) V zadání křížovky je nutno uvést, že tajenka je zcela nebo zčásti skryta. Není-li způsob jejího skrytí zcela zřejmý, je třeba řešiteli sdělit, kolik slov a písmen skrytá tajenka obsahuje.

§ 67
Specifika tajenek
(1) V tajence lze vynechat interpunkční znaménka.
(2) Vyžaduje-li to pointa, je možné v tajence použít i výrazy, které jsou jinak pro jazykovou nebo věcnou nesprávnost nepřípustné.

Oddíl šestý
ZADÁNÍ

§ 68
Náležitosti zadání
(1) Zadáním křížovky se rozumí vše, co se řešiteli předkládá k řešení. Obvyklou součástí zadání je vedle legendy a obrazce zejména název křížovky.
(2) Názvem křížovky se rozumí stanovení souměrnosti, druhu, typu a formy křížovky.
(3) Zadání může obsahovat i další údaje, předkládané řešiteli, které nespadají do legendy.

§ 69
Dokreslovka a polodokreslovka
(1) Není-li ke křížovce připojen obrazec, užívá se zpravidla místo termínu "křížovka" označení "dokreslovka".
(2) Je-li ke křížovce připojen neúplný obrazec, užívá se pro ni označení "polodokreslovka".

§ 70
Zkrácené zadání
Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní nebo normální, není třeba příslušný údaj uvádět.

§ 71
Zadání křížovkových celků a křížovek s ucelenými částmi
(1) Má-li být pod jedním zadáním řešeno více křížovek, musí se uvést jejich počet a musí se pro každou z nich stanovit typ, druh a forma.
(2) Totéž platí pro zadání křížovky složené z několika ucelených částí. Podle počtu ucelených částí se taková křížovka označuje jako "dvojkřížovka", "trojkřížovka" atd. nebo jako "křížovka se čtyřmi (pěti, šesti atd.) ucelenými částmi".

§ 72
Zadání zkumavky
(1) Křížovku, která se odlišuje od obecné části směrnic a neshoduje se s žádnou z odrůd uvedených ve zvláštní části směrnic, je nutné označit jako "zkumavku".
(2) V zadání zkumavky je třeba uvést, kromě údajů nezbytných podle společných pravidel, i její charakteristiku, z níž musí být zřejmý jednoznačný způsob řešení, a další údaje, z kterých bude vyplývat, že odlišnost je odůvodněna novostí užitých prvků nebo náležitostí.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

§ 73
Odrůdy s doplňováním

(1) Doplňovačka
je křížovková odrůda, která má zpravidla neúplné křižování. Každý výraz doplňovačky se musí shodovat alespoň jedním znakem s nejméně dvěma z těchto prvků nebo nejméně dvakrát s jedním z nich:
a) tajenka;
b) řada stejných znaků, resp. řada různých znaků systematicky se střídajících nebo tvořících vepsané heslo;
c) jiný výraz téže doplňovačky.
Shoda je dána pozicí, přenášením, nebo hádankářským prvkem. Znak tajenky, který se shoduje se znakem vpisovaného výrazu, musí být v obrazci vepsán.

(2) Řetízková doplňovačka
je doplňovačka, u které se výrazy vpisují od označených políček směrem daným spojovacími úsečkami. Každé políčko může být součástí pouze jediného vpisovaného výrazu. Každý vpisovaný výraz musí být vepsán nejméně do dvou řádků a dvou sloupců a musí se křižovat minimálně ve dvou znacích s tajenkou. Součásti obrazce nemusejí být souměrné.

(3) Meandrová doplňovačka
je doplňovačka, u níž se výrazy vpisují od oznčených políček směrem, který je dán posloupností políček podle vyznačení silnými linkami. Každé políčko může být součástí pouze jediného vpisovaného výrazu. Každý vpisovaný výraz musí být vepsán nejméně do dvou řádků a dvou sloupců a musí se křižovat minimálně ve dvou znacích s tajenkou. Součásti obrazce nemusejí být souměrné.

(4) Kris-kros
je doplňovačka s neúplným křižováním, u níž znaky vpisovaných výrazů nesmějí v obrazci vytvořit žádnou plošku o rozměrech 2 x 2 políčka a větších. Obrazec nemusí být souměrný.

(5) Rámcovka
je doplňovačka, jejíž výrazy se vpisují ob řádek a ob sloupec. Rámcovka neobsahuje rozdělovací značky.

(6) Hřebenovka
je doplňovačka, u níž se výrazy zapisují ob řádek (ob sloupec) a křižují se svými prvními nebo posledními znaky alespoň jedenkrát s tajenkou.

(7) Hádankářská doplňovačka
je doplňovačka využívající hádankářských prvků. Její princip je autor povinen uvést nebo naznačit.

(8) Obrysovka
je křížovkový celek nebo křížovka s ucelenými částmi, z nichž je alespoň jedna doplňovačkou. Tato doplňovačka částí svého obrysu vytváří alespoň část obrysu jiné křížovky tohoto celku (jiné ucelené části). Výrazy doplňovačky (doplňovaček) se vpisují vždy směrem k této křížovce (ucelené části).

§ 74
Křížovky se souměrným rozmístěným shodných znaků

(1) Zrcadlovka
je křížovka, jejímž principem je vpisování shodných znaků do obrazce souměrně alespoň podle jedné osy nebo středu obrysu. Stejného vpisovaného výrazu lze použít i dvakrát, avšak pouze k dodržení principu zrcadlovky.

(2)Shodná křížovka
je varianta zrcadlovky, v níž každý vpisovaný a neskrytý tajenkový výraz je užit dvakrát, a to souměrně v různých směrech vpisování. Zvláštními případy (grafickými variantami) shodných křížovek jsou čtvercovka a roháček, které jsou bez rozdělovacích značek.

§ 75
Odrůdy s řetězovým křižováním

(1) Řetězovka
je křížovka, u níž se začátky (konce) vpisovaných a neskrytých tajenkových výrazů křižují řetězově, s výjimkou těch, jejichž začátek i konec je ohraničen obrysem. Uzlová políčka či uzlové plošky jsou ohraničeny silnými linkami, které nesmějí splývat s obrysem.

(2) Polořetězovka
je křížovka, u níž se uplatňuje řetězové křižování jen ve znacích, které tvoří skrytý tajenkový výraz. Řetězového křižování lze dále užít, vytváří-li uzlová políčka (plošky) funkční figuru. Silné linky uzlových políček (plošek) nesmějí splývat s obrysem. Obrazec obsahuje vedle uzlových políček (plošek) i rozdělovací značky.

(3) Darvinovka
je křížovka, u níž se všechny znaky všech vpisovaných a neskrytých tajenkových výrazů křižují řetězově všude tam, kde to obrazec umožňuje. U darvinovky není nutné k oddělení jednotlivých výrazů použít rozdělovacích značek.

(4) Ornamentovka
je křížovka, která může mít neúplné křižování. Vpisované výrazy jednoho směru se řetězově křižují. Vedle toho se také křižují s výrazy doplňovačky vpisovanými ve druhém směru. V doplňovačce je povoleno střídání jakýchkoli znaků.

§ 76
Odrůdy se skupinovým křižováním

(1) U odrůd se skupinovým křižováním je obrazec rozdělen do políček tak, že kolem políčka, v němž se uplatňuje skupinové křižování (středového políčka), se umísťují políčka ostatní. Středové políčko je zvýrazněno. Křižování může být neúplné. Ve všech políčkách, umístěných mezi středovými políčky sousedících skupin výrazů, však křižování musí být uplatněno. Výrazy každé skupiny se vpisují v několika směrech. Začíná se z (do) levého dolního políčka. Další výrazy jsou pak řazeny ve směru chodu hodinových ručiček. U úhlopříčných variant se výrazy vpisují jen v úhlopříčných směrech.

(2) Odstředovka
je křížovka, u níž se každý výraz vpisuje dvěma znaky, přičemž první znak se vpisuje do středového políčka.

(3) Dostředovka
je křížovka, u níž se každý výraz vpisuje dvěma znaky, přičemž druhý znak se vpisuje do středového políčka.

(4) Osovka
je křížovka, u níž se každý výraz vpisuje třemi znaky v přímém směru, přičemž prostřední znak se vpisuje do středového políčka.

§ 77
Buňkovky

(1) Buňkovka
je křížovka s výrazy vpisovanými jednotlivě do uzavřených seskupení políček (tzv. buněk). Křižování je většinou neúplné. Vpisování výrazů začíná ve středovém nebo jiném políčku buňky, zpravidla označeném. Další znaky vpisovaných výrazů se zapisují, není-li v zadání uvedeno jinak, ve směru chodu hodinových ručiček. Každý výraz se musí vpisovat nejméně třemi znaky a musí se křižovat alespoň dvěma znaky s jinými vpisovanými nebo tajenkovými výrazy (výrazem).
(2) Křižování vpisovaných výrazů je založeno na shodě
a) znaků v těch políčkách, která´jsou součástí alespoň dvou buněk;
b) prvních a posledních znaků takových výrazů, které začínají a končí ve stejných políčkách;
c) znaků v políčkách, kterými prochází skrytá tajenka.
(3) Obrazec je rozdělen do buněk, jejichž políčka jsou seskupena tak, že
a) přiléhají ke dvěma jiným políčkům téže buňky a k jejímu středovému políčku;
b) jsou přímočaře nebo křivočaře spojena se dvěma jinými políčky téže buňky.

§ 78
Další odrůdy se zvláštními směry vpisování

(1) Síťovka
je křížovka s neúplným (v kruhové a cylindrické formě úplným) křižováním. Každý výraz začíná i končí ve stejném sloupci síťky, jeho ostatní znaky se zpravidla vpisují do navazujících políček sloupce přiléhajícího buď zprava nebo zleva. Každý výraz se vpisuje nejméně třemi znaky. Je-li více výrazů vpisováno do stejného sloupce (řádku), křižují se řetězově. Obrazec je silnými linkami členěn tak, aby od ostatních políček byla oddělena políčka s řetězovým křižováním.

(2) Vlnkovka
je mozaiková nebo polomozaiková křížovka, v níž jeden ze směrů vpisování je standardní a druhý vlnkovitý. Výrazy ve vlnkovitém směru musejí být vpisován nejméně do dvou sousedních řádků (sloupců) tak, aby za pomoci mozaikové síťky vytvářely linky.

(3) Stupňovka
je druh trojsměrné křížovky s křižováním výrazů v jednom standardním směru a dvou směrech, které mají stupňovitý charakter. Ten je dán grafickou povahou síťky.

(4) Kaskádovka
je křížovka, u níž jeden směr vpisování je standardní a druhý stupňovitě lomený. Lomený směr je v křížovce vyznačen.

(5) Ráčkovka
je křížovka, do jejíhož každého řádku nebo sloupce se vpisuje jedna skupina výrazů v základním směru a druhá skupina výrazů ve směru opačném. Ráčkovka nemá rozdělovací značky. Vpisované výrazy jednoho směru na sebe volně navazují, nebo se mohou řetězově křižovat. Tajenka bývá zpravidla skryta.

(6) Jednosměrná křížovka
je křížovka, do níž se vpisují výrazy pouze v jediném základním směru. Ten je užíván opakovaně pro různé skupiny vpisovaných výrazů. Křížovka nemá rozdělovací značky. Vpisované výrazy jedné skupiny na sebe volně navazují, nebo se mohou řetězově křižovat. Tajenka bývá zpravidla skryta. Tvoří-li řádky (řádek) uzavřenou křivku, nazývá se taková jednosměrná křížovka oběhovka.

(7) Terčovka (obvodovka)
je křížovka, u níž jeden směr vpisování je standardní a druhý směr je lomený tak, že vytváří soustředné uzavřené víceúhelníky nebo křivky. Obrazec je bez rozdělovacích značek. Vpisované výrazy jednoho směru na sebe volně navazují, nebo se mohou křižovat řetězově. Středový výraz obvodového směru může být jednopolíčkový.

(8) Lubelská křížovka
je křížovka, u níž jeden směr vpisování je svislý a druhý lomený. Lomený směr začíná vodorovně, na úhlopříčce obrazce se láme a pokračuje svisle. Poslední výraz lomeného směru je jednopolíčkový. V každém řádku resp. sloupci svislého i lomeného směru je pouze jediný výraz.

(9) Odrazovka
je polomozaiková nebo mozaiková křížovka s úplným křižováním, v níž se výrazy začínají vpisovat od označeného vstupu či vstupů. Na obrysových nebo rozdělovacích linkách, které jsou šikmo postaveny ke směru vpisování, se směr vpisování dalšího výrazu lomí do pravého úhlu až k výstupu z obrazce. Poslední písmeno určitého výrazu je současně prvním písmenem výrazu následujícího.

§ 79
Ostatní odrůdy

(1) Sloupcovka
je křížovka, u níž se výrazy vpisují jen v jednom, zpravidla vodorovném směru; ve druhém směru (ve sloupcích) se vpisují shodné znaky do všech políček mezi dvěma rozdělovacími značkami, popř. mezi rozdělovací značkou a obrysem, či mezi dvěma linkami obrysu, a to vždy nejméně dva. Vepsané znaky bezprostředně před a bezprostředně za rozdělovací značkou ve sloupci se musí lišit.

(2) Křížovka s tajenkou v lištách
je křížovka, jejíž tajenku lze získat až po vyřešení hádanky zvané lištovka. Lišty jsou tajenkovými výrazy.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 80
Chybná křížovka
Odporuje-li křížovka některému ustanovení těchto směrnic, je považována za chybnou.

§ 81
Schvalování změn a doplňků
Zařazení nových odrůd, doplňky a opravy směrnic, může schválit pouze výbor SČHAK na základě doporučení Odborné křížovkářské komise.

§ 82
Výjimky ze směrnic
Výjimky z jednotlivých ustanovení těchto směrnic může schválit pouze výbor SČHAK na základě doporučení Odborné křížovkářské komise.

 

Zájemci o členství v SČHAK je mohou přihlásit na adrese:

Svaz českých hádankářů a křížovkářů
Brigádníků 2919/69
100 00 Praha 10
tel. 274 820 844

poštovní adresa: Svaz českých hádankářů a křížovkářů
P. O. BOX 110
100 00 Praha 10

Aktuálně

200701

7/2020

Dolní navigace